Intuice – záhada, sounáležitost nebo jenom bláboly?

Mnoho společností síťového marketingu umožňuje svým členům mimo jiné získat a užít si mnoho nadstandardních benefitů a výhod. Jedním z nich jsou dovolené za odvedenou práci a dosažené výsledky. A tak to bylo také v případě ženy, o které je tato pohádka ( pro vysvětlení, v mém případě). Tento příběh  navazuje na blogový článek “Jak mě a dětem pasivní příjem zachránil život”.   Tak tedy,  co mělo té ženě  na firemních dovolených otevřít oči? Co  měla začít vidět? Co se jí přihodilo? 

Možná si někteří z vás budou myslet, že je to příběh nereálný a vymyšlený. Věřte, že není. Vše, co je  zde popisováno si tato žena na vlastní kůži prožila a ještě dnes i po těch pár letech jí z toho jde mráz po zádech a má husí kůži na celém těle. Kromě několika blízkých přátel a také dvou lidí, kteří toho byli přímo s ní účastni a oni vědí nejlépe, co se tehdy stalo, jste vůbec první, kterým se takto veřejně svěřuje. Musela  k tomu dozrát. Říkala si, že její záhada asi nikdy nebude rozluštěna.

Říkala si, že jí to prostě “ hlava nebere”, že to nechápe, co se jí stalo, co prožila a zastrčila to ve svých myšlenkách hodně hluboko a věřila, že už se jí to nikdy nestane, že už to prostě nikdy nechce zažít. Ale toto léto byla záhada rozluštěna. Díky tomu nyní čtete tento její příběh a můžete tuto ženu poznat blíže (tedy mě:-). Díky svým přátelům to pochopila. 

A protože došlo k pochopení, tak se jí nesmírně ulevilo a spadl z ní jeden obrovský balvan.

A k pochopení došlo zase kde jinde, než na dovolené:-).

Ale pojďme na to zase hezky postupně. Tedy pár let zpátky a firemní odměna, dovolená all inclusive pro ni i jejího manžela na nádherném ostrově. Dovolená byla po všech stránkách absolutně úžasná, až jednoho krásného letního dne se stalo…Žena se rozhodla vyrazit se svým milovaným manželem na výlet do hlavního města ostrova. Jeli autobusem, prošli si celé město, jeho památky, také obchůdky, restaurace, prostě užili si den plnými doušky. Na zpáteční cestě je zastavila ve městě jedna dáma, vzala jejich dlaně do svých rukou, koukla na ruce, prohodila anglicky pár slov, dala jim oběma na ruce jemné vlněné náramky a natáhla svou ruku o odměnu. Odměnu dostala. Manželé se vydali na cestu zpět do letoviska. Po zhruba hodinové cestě autobusem navrhla žena manželovi, že by se chtěla ještě projít po pláži a poté, že se až vydají do hotelu. A tak také učinili. Její nohy lehce našlapovaly po vyhřátém písku, na tváři jí zářil úsměv, byla moc šťastná z nádherně prožitého dne.  A náhle se to přihodilo. Její hlava jí jakoby padala dolů. Cítila, že kráčí po pláži vedle svého manžela, ale neustále se dívala do země a v jednom kuse začala opakovat nahlas tyto věty:

“ Ty to nevidíš? To není možné! To přece musíš vidět!” Letmo si pamatovala, že jí manžel odpovídal, že neví, co má vidět, že on nic nevidí. Čím častěji jí takto odpovídal, tím rázněji a přesvědčivěji žena koukala do písku a hlasitěji pořád povídala při pohledu do země: “ Ty to nevidíš? To není možné! Vždyť to přece musíš vidět!”. A co bylo pak? Pláž byla vzdálená zhruba 600 metrů od resortu a jejich pokoje. Žena se probudila až na pokoji ve své posteli. Vzbudil ji křik dětí z vedlejšího pokoje. Když se probudila, pocítila neskutečnou vděčnost a úlevu, že žije. Nechápala absolutně, co se jí stalo. Útržkovitě si pamatovala, že šla po pláži, začala něco vidět, začala mluvit tyto věty, ty si dobře pamatovala a dál nic víc. Netušila, co se stalo pak, jak se dostala na pokoj. Začala se ptát svého manžela. Její manžel ji stroze odbyl, že prý začala něco mumlat, že jí nebylo moc rozumět, že se jí prý změnila barva náramku na ruce, takže jí ho sundal, a že ji dovedl na pokoj. Více se o tom nechtěl bavit. Žena byla totálně vystrašená, zmatená, ale šťastná, že je zpět z hluboké propasti, do které měla pocit, že spadla. Byla šťastná, protože má doma své úžasné a milující děti, miluje život, miluje každý den svého života. Byla šťastná, že žije. Ovšem z této jinak překrásné dovolené si také odvezla velké otazníky v hlavě. 

 

Po návratu se svěřila pár přátelům. A to je na síťovém marketingu jedno z největších, ne-li vůbec největší bohatství, že poznáte obrovské množství lidí a mnozí z nich se stanou vašimi přáteli. A tak žena věděla, kdo se v různých oblastech orientuje, a kdo by jí to mohl pomoci vysvětlit a pochopit, co se jí na dovolené přihodilo. Teorie byly různé. Žena tak nějak uvěřila tomu, že to asi mělo co do činění s tou černoškou, která jim dala náramky a časem na to zapomněla. V mysli to zazdila. 

Rok se s rokem sešel, a protože opět dosáhla se svým týmem skvělých výsledků, chystala se na další dovolenou all inclusive zdarma. O několik měsíců zpět ale nastala ona zlomová situace v manželství, kdy manžel rozhodl o rozdělení společných financí a společného hospodaření (viz. minulý článek). Vztah začal hodně chátrat. Manžel začal extrémně šetřit, hubnout, dával zákazy, příkazy a žena si začala uvědomovat, že se to odráží na jeho psychice. Byl výbušnější, podrážděný, nervózní na ni i na děti. Vše se stupňovalo z týdne na týden, poté ze dne na den. Žena chtěla muži nesmírně pomoci. Radila se, kde jen mohla, chtěla vyhledat odbornou pomoc, chtěla zachránit manželství, rodinu, svého pořád ještě milovaného muže. Ale jen to zmínila manželovi, mělo to následky. Prostě akce vyvolává reakci. Žena se začala cítit více a více ohrožená a věděla, že takhle to dál nejde. Začala manželovi říkat, že po letošní firemní dovolené, na kterou  již manžel odmítal jet, že si začne hledat pro sebe a děti byt, a že se musí z domu odstěhovat. Prázdniny už nebyly pro děti a rodinu prázdniny. Je to pár let zpátky, už to přebolelo.

Opět se ale zastavme. Popřemýšlejte prosím o následující větě.

Mám dlouholetou praxi v MLM, ale co chci říci, že jako nováček v MLM jsem si před léty myslela, že mohu lidi změnit.

Nabízela jsem jim produkty, hovořila o skvělé obchodní příležitosti a nechápala jsem, proč zdaleka ne všichni to přijímají, proč to ti lidé nechtějí, proč to odmítají. Byli to někdy i mi velmi blízcí lidé, rodina, nejlepší přátelé, říkala jsem si, vždyť je musím změnit, to není možné, takovou příležitost si přece nesmí nechat ujít. Až po delší době a hlavně na tomto svém osobním příběhu jsem pochopila, že nikdy nikoho nemůžeme změnit. Že pokud se člověk blokne, sekne, nikdo s ním nehne. Já se moc snažila pomoci svému dnes již ex-manželovi.

Tedy tou jedinou změnou se můžeme stát jen my sami, nikdo jiný to za nás neudělá. 

Vraťme se ale k příběhu. Prázdniny byly smutné a velmi stresující pro celou rodinu. Co ženě dobilo baterky, bylo setkání se se svými přáteli z networkingu na dvou krátkých firemních školeních. A právě tam, o přestávce na školení,  se udály pro ni nové věci. Do té doby se jí to ještě nikdy nestalo, že by k ní někdo přišel a požádal ji, ať si vytáhne kartu. Byla překvapená a zároveň zvědavá, co jí má karta říci,a co jí má prozradit. Na prvním semináři, když jí nechal kolega vytáhnout kartu, tak se ho pak zeptala, co tato karta znamená. Odpověděl stroze a jednoduše:

“Pavli, dívej se víc na věci kolem sebe.”

Tečka, to bylo celé. Žena si tuto větu zapamatovala. Měsíc na to bylo další školení a večer při posezení přišla nečekaně kolegyně – kamarádka a povídá: “ Holky, mám nové karty, vytáhněte si.”. Žena si opět vytáhla a kamarádka povídá:

“ No Pavli, máš tam kartu osvobození”

.Přečetla ženě celý zajímavý text, jaké osvobození se pro ni připravuje a je na cestě. To bylo 3 týdny před odjezdem na další firemní dovolenou. 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů